Banksy in Rome

Musím se přiznat, že poslední dobou často přemýšlím nad lidmi, od kterých jsem slyšela, že by z Čech a Prahy nikdy neodešli. Já vím, že Praha je krásná a život u nás není vůbec špatný. Jak se ale může někdo rozhodnout o něčem tak zásadním, když neví, co je za dalšími dveřmi? Jak se člověk může rozhodnout o životě stráveném na jednom místě, když vlastně ani nikde nebyl a nic neviděl? Samozřejmě, proto gustu... Ale většinou tihle lidé mi řeknou: "...já bych jela hned taky!"

Tohle se týká většinou mladých lidí a bohužel mi přijde, že jich je více a více. Dělá to hodně ten tlak kariéry, peněz, být lepší než soused. Nikdo si už neuvědomuje, že ten pravý život není v hmotných věcech, není o tom mít nádherný byt a makat na něj od ráda do večera.

Proč nechceme už potkávat nové lidi? Poznávat nové kultury, chutě a zvuky? Je pro nás tolik důležitější pohodlí, než pořádně prožitý život. Lidé si raději vybírají život ve skleněné boudě, kde vidí svět jen z večerních novin, kde vám stejně nic neřeknou.

Potkáváme tady tolik lidi, kteří jsou o tolik mladší než my a už viděli skoro celý svět! Sama se stydím za to, jak dlouho jsme doma seděli na zadku a nikam pořádně nevyrazili. Štve mě každá minuta promrhaná nervami v práci či kvůli kravinám. Štve mě ten ztraceny čas, ty ztracené peníze za hadry a krávoviny, které jsme mohli investovat do letenky. Čim víc jsem tady, tím víc si to uvědomuji. A věřte mi, to že sedíte doma unaveni, po práci, škole... vás neomlouvá, abyste necestovali. Protože jaky si to uděláš, takový to máš. 

A život je sakra krátkej, abyste si něco syslili. Protože veškeré ty hmotné statky vám někdo vždycky může vzít a dost často vezme, ale zážitky, zkušenosti, nové přátelství, vzpomínky... to vám nikdo nikdy nevezme. 

V tomto článku najdete hlavně fotky z výstavy Banksy v Římě, která mi hodně otevřela oči a určitě by měla i vám. Zkuste se někdy zamyslet, jaký život vedete a hlavně kam ho vedete a koho jím podporujete.